20. JENÍK KNĚZEM – SLOVÍČKO „HNED“

Ve 26 letech přijal Jan kněžské svěcení. Musel se rozhodnout, co bude dál. Byl vzdělaný, rád by se vrhl do práce, ale byl chudý. Schopnosti Jana Boská nabízely nejrůznější uplatnění. Dostal mnoho nabídek. Mohl se stát vychovatelem v zámožných rodinách, kaplanem s výborným platem a bydlením nebo se věnovat mnoha dalším aktivitám. Jeho přítel don Caffaso mu nabídl, aby nějaký čas ještě strávil ve škole pro další vzdělávání kněží. Don Bosko souhlasil. V turínských ulicích poznával, že bída některých městských čtvrtí je ještě horší a smutnější než ta, kterou viděl doma. Turínská předměstí byla semeništěm násilí a zločinu. Povalovali se zde hoši každého věku. Byli hrubí, sprostí a schopní všeho. Vyhledávali opuštěná místa, aby se zde rvali, nadávali na všechno a bavili se. V těchto chlapcích Don Bosko poznával hochy ze svého snu z devíti let. Celé dlouholeté působení Dona Boská začalo nenápadně ráno na svátek Neposkvrněného početí Panny Marie. Don Bosko se v kostele oblékal ke mši svaté. Kostelník si všiml chlapce, který stál opodál a zavolal ho, aby šel ministrovat. Ten nechtěl, protože to ještě nikdy nedělal. Jmenoval se Bartoloměj Garelli. Během krátkého rozhovoru Don Bosko zjistil, že se chlapec neumí modlit a o Pánu Bohu toho mnoho neví. Zeptal se svého mladého přítele: „Chceš začít HNED?“ Věděl, že kdyby se dlouho rozmýšlel, Bartoloměj uteče do nebezpečných turínských ulic a už se nevrátí.

Don Bosko si klekl, pomodlil se Zdrávas Maria, přežehnal se a začal vyprávět. Nabídl Bartolomějovi, aby za ním každou neděli přicházel a přivedl i své kamarády.

Po letech svým salesiánům řekl, že všechny dary, které jím nebe dalo, jsou ovocem prvního Zdrávas Maria, které se tenkrát modlil vroucně a upřímně. Bartoloměj Garelli, malý zedník, se stal prvním mladým přítelem Dona Boská a prvním zprostředkovatelem mezi dalšími mladými dělníky na svém pracovišti. Vyprávěl jim, že se potkal se sympatickým knězem, který dovede nejen dobře vyprávět, ale také pískat na prsty. Don Bosko nečekal, že mu přízeň chlapců spadne sama do klína. Chodíval na stavby a do dílen. Tak se chlapci mohli přesvědčit, že konečně našli přítele, který o ně má zájem a chce jim pomoci.

Začátkem vychovatelského díla Dona Boská byla modlitba Zdrávas Maria. Don Bosko se nepustil do práce proto, že chtěl druhým ukázat, jaký je borec, o kolik kluků se dokáže postarat. Dal se Pánu Bohu k dispozici. Jemu dal do rukou všechno, co od té chvíle následovalo. Tím nejdůležitějším nebyl Don Bosko, ale Bůh. Don Bosko věděl, že bez Boha nemůže dělat nic. A co já? Svěřím Pánu Bohu každou svou práci, nový den, těžký, úkol ještě před tím, než ho začnu? Naučme se všechno svěřovat Pánu Bohu v modlitbě. Pán Ježíš nám v evangeliu říká: „Beze mě nemůžete činit nic.“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..