25. OBĚTAVOST, ČINNÁ (aktivní) MILOSRDNÁ LÁSKA MATKY TEREZY-starost o chudé

Matka   Tereza   navštěvovala   ošetřovatelský   kurz,   aby   byla dobře připravena na své nové povolání. Potřebovala si doplnit základní znalosti z ošetřovatelství a lékařství. Pak se ihned pustila do práce. Začala pracovat mezi chudými obyvateli   jedné   chudinské    kalkatské   čtvrti.    Zde    nebyla nemocnice, lékárna, ani škola. Matka Tereza začala vyučovat. Neměla nic. Ani místnost, ani tabuli, ani křídu či břidlicové tabulky,    natož    kousek    papíru.    Začala    s    pěti    malými ušmudlanými dětmi. Vzala klacek a kreslila jím na zem, kde děti seděly.  Dětí postupně přibývalo. Všechny byly špinavé, nepořádné, ale velmi šťastné. Dobrodinci Matky Terezy přinášeli břidlicové tabulky,   knihy,   židle,   stůl.   Začátkem   nového   roku   počet   žáků   překročil padesátku. Matka Tereza nevymýšlela plány, přehledy a školení. Vždycky před sebou viděla člověka, který něco potřeboval. Nejprve začala s domácími návštěvami u nemocných. Tuberkulóza a malomocenství se zde velmi rozšířily. Když viděla trpícího člověka na ulici, neptala se na jeho původ, náboženství, příbuzné, ale okamžitě hledala způsob, jak mu pomoci. Když měla před sebou podvyživené dítě, nevymýšlela plán, jak vyřešit podvýživu v celé zemi, ale tou nejkratší cestou sehnala dítěti jídlo. Když byla mladší, myslela si, že jejím hlavním úkolem je obracet lidi na víru. Později zjistila, že jejím hlavním úkolem je mít druhého rád. Každého, bez rozdílu. Při modlitbě slyšívala Ježíšovu výzvu: „Pojď, dones mě do děr, kde žijí chudí! Pojď, buď mým světlem!“ Svým spolupracovníkům často připomínala: „Pojďme udělat něco krásného pro Boha. A začněme hned tady.“ Nevyčítala Pánu Bohu, proč tolik utrpení dopouští, kam se těm ubožákům ztrácí. Říkávala: „Utrpení je Božím darem, který těm, jež se starají o trpící, umožňuje ukázat svou lásku.“

Matka Tereza chtěla udělat něco krásného pro Boha. A začít právě tam, kde se nacházela. Na ulici, v chudinské čtvrti, mezi nejchudšími z chudých. Slyšela, jak ji Pán Ježíš zve k tomu, aby byla Jeho světlem, které má donést tam, kam ještě nedorazilo. A tak se Matka Tereza pustila do práce. Věděla, že nedokáže zachránit každého umírajícího, vyléčit každého nemocného tuberkulózou. Věděla, že nedokáže, aby se všechny děti z muslimských rodin staly křesťany. Pochopila, že to ani není její úkol. Jejím hlavním úkolem bylo: MILOVAT! KAŽDÉHO, S KÝM SE SETKÁ. Nejen slovem, ale opravdově skutkem. Nebyla ta, která by pořádala školení, jak se starat o hladové. Šla a rozdělila se o svůj chléb nebo nějaké jídlo hladovému obstarala. Pán Ježíš nechce po každém z nás, abychom odcestovali do misií. To není způsob, jak bychom si měli vzít z Matky Terezy příklad. Ale učit se milovat jako ona. Pojďme dělat něco krásného pro Boha. Doma pomocí rodičům, časem stráveným se sourozenci, nabídnutím pomoci spolužákům, malým příspěvkem na misie…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..