39. HEDVIKA ODCHÁZÍ SE SOUHLASEM SVÉHO MANŽELA DO KLÁŠTERA

Když Hedvičiny děti dospěly, požádala svého manžela Jindřicha, aby jí dovolil opustit hrad a žít v klášteře. Jindřich svolil. Rozhodnutí manželů potvrdil biskup. Stvrdil, že Hedvika ani Jindřich se neproviňují proti manželskému slibu, který si dali, a že církev s jejich způsobem života souhlasí a žehná mu. A tak Hedvika odešla do cisterciáckého kláštera v Třebnici, kde byla představenou její dcera Gertruda. Ačkoli žila v klášteře, stále se podle svých možností starala o chudé v celém Slezsku. Svým rozhodnutím pro život v klášteře dala velký příklad tehdejším kněžím, kteří v té době věnovali mnoho času světským záležitostem. Přestože se Hedvice  nabízel bezstarostný zajištěný život, většinu času stejně trávila mezi chudými, kterým pomáhala ze svého majetku. Hedvika neutekla od svého manžela. Věděla, že před Bohem je jejím největším úkolem být dobrou manželkou a  matkou. Stále udržovala spojení se svým manželem, kterému slíbila lásku, úctu, ale také věrnost. Neváhala klášter opustit a přispěchat Jindřichovi na pomoc, když byl raněn nebo v bojích se svými protivníky uvězněn. Hedvika zemřela v klášteře v Třebnici 14. října 1243 v sedmdesáti letech, Brzy po její smrti se k ní začala šířit úcta jako ke světici.

Na první pohled mohl Hedvicin odchod do kláštera vypadat jako útěk od něčeho, co už ji nebavilo. Děti odrostly, manžel byl často na cestách, tak proč by vlastně neodešla? Ale nebyla to pravda. Hedvika zůstala věrná. Když manžel potřeboval její pomoc, byla mu nablízku. Když byl její syn na bojišti raněn, sama ho šla vyhledat. Hedvika nás učí věrnosti. Jsme i my věrní? Vytrváme, když se pro něco rozhodneme? Třeba když začneme ministrovat, zpívat ve scholičce, dělat nějaký sport, dokážeme vytrvat nebo se vzdáváme hned při prvním neúspěchu nebo když se nám něco nelíbí?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..