Historie kostela

Hulínský kostel je vzácnou památkou církevní architektury na Moravě. Připomínka je již z roku 1261, když vysvěcen byl patrně ještě o něco dříve, snad r. 1224, kdy se vůbec poprvé objevuje v pramenech objevuje zmínka o Hulíně v souvislosti s návštěvou krále Přemysla Otakara I. V místě položeném blízko důležitých odchodních cest a v prostoru starého slovanského osídlení existoval zeměpanský statek s tvrzí, později hradem, uváděným ještě r. 1322. To byl Hulín již dávno majetkem olomouckého biskupství, nebo¶ 23. května 1261 jej král Přemysl Otakar II. daroval svému rádci, biskupu Brunovi. Snad ještě před rokem 1292 byl Hulín povýšen na město, i když bezpečně se jim píše teprve v roce 1458. V držení církevní vrchnosti a jako součást kroměřížského panství zůstal Hulín až do konce feudalismu, tj. do r. 1848.

V hmotě kostela s osou východ – západ jsou dochovány románské prvky původně plochostropé lodi, zejména západní obvodní zeď stavěná z tesaných kvádříků. Zdivo na severní straně je prolomeno dvěma, na jižní jedním původním okénkem. Pozoruhodně dochovaný je Portál v severní zdi o šířce 520 a výšce 445 cm, zdobící kdysi hlavní vchod do kostela. Je alsaského původu ve tvaru čtyř sloupků se šikmo kanelovanými dříky, dole zakončenými patkou s nárožním drápkem. Každá z hlavic má jiné plastické řešení. Součástí románské stavby byla i věž, znovu vystavěná v letech 1583-84, kdy bylo také přidáno vnější točité schodiště. Roku 1619 k objektu přistavěna severní předsíň. Kostel r. 1747 vyhořel. Následná oprava probíhala patrně podle projektu Josefa Ignáce Cyraniho z Bolleshausu.

Dnes je kostel podélně orientovanou jednolodní stavbou s odsazeným kněžištěm, k jehož severní zdi přiléhá sakristie s oratoří v patře, s nestejně širokou lodí a s hranolovitou věží, zvýšenou o patro r. 1862.

Interiér kostela souvisí s dobou jeho barokizace; podílela se na ní hlavně dílna Františka Ondřeje Hirnleho a malíř Jan Nevídal. Od něj pochází monumentální obraz Nanebevzetí P. Marie na vedlejším oltáři. Lavice z konce 18. století mají zdobená čela i bočnice. Ve věži je zavěšen zvon z let 1541-53 se znakem olomouckého biskupa Jana Dubravia. Klasicistní portál – dnešní vstup do kostela – je završen moderním štítem s polopostavou sv. Salvátora od Julia Pelikána. Ten rovněž vytvořil boční desky při portále s reliéfy sv. Cyrila a Metoděje.

Kostel obklopoval původně hřbitov, uzavřený r. 1785. Kolem něj byl pak val i příkop, přes nějž se ještě po r. 1615 stavěly lávky; val připomínají i názvy sousedních ulic. V areálu kostela je umístěn sloup Nejsvětější Trojice, socha sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava je nejcennější památkou historického Hulína.

Převzato z historické tabulky věnované Lékárnou u sv. Anny

Románský portál (Dřívější hlavní vchod kostela)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*