Sv.
Gertruda se narodila 6. 1. 1256 pravděpodobně v německém městečku Eislebenu.
Od svých 5 let žila v klášteře Helfta. Více o jejích prvních letech nevíme, ale
místo bylo známé tím, že v něm byly vychovávány šlechtické dcery.
V
tomto klášteře Gertruda získala výborné literární a teologické vzdělání pod
vedením abatyše Gertrudy von Hackeborn a její sestry sv. Mechtildy, které
pocházely z hraběcí rodiny. Předpokládá se, že dnes vzpomínaná Gertruda se
rozhodla pro řeholní život velmi brzy. Oblíbila si literaturu, filozofii a
umění natolik, že kvůli zájmu o ně zanedbávala duchovní život. Vedlo to však k
tomu, že ji na konci roku 1280 postihla velká vnitřní krize. Gertruda se cítila
opuštěná, ztracená a prázdná. K náhlému obrácení došlo zhruba po měsíci, kdy měla
zjevení samotného Ježíše Krista, který ji slíbil, že ji vysvobodí z její
úzkosti. Spojila se s ním poutem nadpřirozené lásky a život s ním ji celou
vnitřně proměnil. Gertruda se od té doby věnovala pouze studiu a meditaci Písma
svatého. Začala také psát krátké texty, v nich vysvětlovala složití
biblické pasáže, a tak je zpřístupnila všem. Psala tak, aby to bylo přístupné a
srozumitelné i obyčejným lidem. Tolik toužila připojovat se k Ježíšově oběti za
spásu světa, že velmi přísně dodržovala řeholní pravidla. To se projevilo i na
jejím zdraví. Na začátku r. 1288 vážně onemocněla. Vědomí konce vlastního
života ji přimělo nadiktovat dva spisy, které popisují její duchovní převrat a
prostřednictvím modliteb a meditací předávají hloubku Kristovy lásky ke všem
lidem.
Zemřela
roku 1301 a byla pochována ve svém klášteře jako prostá, světu neznámá
řeholnice. V r. 1678 byla prohlášena za blahoslavenou a roku 1738 rozšířil papež
Klement XII. její uctívání pro všechny země. Je patronkou Západní Indie a
zvláštní úcty se jí vždy dostávalo v Mexiku a Peru, kde je po ní
pojmenováno i jedno město.
ATRIBUTY:
lilie, srdce,
tabulka s vyobrazením
Dítěte Ježíše
PATRONKA:
Peru, Tarragony
Zdroj
obrázku: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:GetrudNivelles.jpg