Sv. Gabriel, původním
jménem Francesco Possenti, se narodil v Assisi r. 1838 do dobře situované
rodiny. Jeho otec byl advokát a místodržící města. Později přesídlili do
Spoleta, kde otec působil jako soudce tamějšího tribunálu. Matka, která
pocházela ze šlechtického rodu, mu nečekaně zemřela a on byl v 6 letech
svěřen školským bratřím Jana Křtitele de La Salle. R. 1850 vstoupil na
jezuitskou kolej, kde dosahoval vynikajících studijních výsledků, rád se bavil
ve společnosti, ale zároveň jej přitahoval řeholní život. Důležitá pro něj byla
úcta k Panně Marii, často také rozjímal o životě Krista a o kontrastu mezi
ním a světem. Jeho osobní život zasáhlo několik ztrát, kromě matky odešli i dva
bratři, jeden z nich dokonce spáchal sebevraždu, zemřela i jedna ze
sester, také jeho zdraví bylo dost vratké. Nakonec se, i přes otcův nesouhlas,
rozhodl vstoupit k tzv. pasionistům do Kongregace nejsvětějšího Kříže a
utrpení. Ti byli známí díky lidovým misiím, které konali. Vedli přísný
asketický život v odlehlých místech, mlčení, modlitbě a pokání. Francesco
tam přijal řeholní jméno Gabriel od Panny Marie Bolestné. Svou řeholi prožíval
s velkým nadšením, konal tvrdá pokání. Sliby složil r. 1857 a dokončil
filozofická a teologická studia. Až o 4 roky později přijal nižší svěcení.
Poté se však prudce zhoršilo jeho zdraví, začal trpět celkovým vysílením,
protože se u něj objevily příznaky tuberkulózy. Zemřel ve věku 24 let
27. února 1862. Jeho tělo bylo uloženo v kryptě kostela, který byl u konventu.
Kongregace sice musela místo opustit, protože italská vláda v té době
rušila mnohé řády, ale příběh mladého světce se šířil. Kolem jeho hrobu bylo
zaznamenáno několik zázraků. Roku 1908 byl prohlášen za blahoslaveného a r.
1920 byl svatořečen. Církvi se jevil jako dobrý vzor pro mladé lidi, protože představoval
ideál ctností a odpoutanosti od světských potěšení a marností. Roku 1926 jej
papež Pius XVI. označil za patrona katolické mládeže.
PATRON:
Abruzza,
katolické mládeže
Zdroj obrázku:
http://catholica.cz/images/636-1.jpg
