I v letošním roce se poslední květnovou sobotu uskutečnila pouť hulínské farnosti do Křtin. Účast poutníků z Hulína byla tentokrát hojná, a je dobře, že ani covidová pandemie – kvůli které musely být předchozí dva ročníky výrazně omezeny – tuto tradici neukončila.
Hovoříme-li o tradici, máme na mysli především uplynulá desetiletí, ba i staletí, kdy se z Hulína do Křtin putovalo. Již při minulé pouti však mezi účastníky padla otázka, kdy vlastně zdejší poutě do Křtin začaly? Dosud běžně uváděným letopočtem je rok 1787, během něhož bylo v rámci reforem císaře Josefa II. zrušeno poutní místo Svatý Hostýn. Proto prý Hulíňané začali putovat do Křtin, neboť tamní poutní kostel zrušen nebyl, pouze byl „převeden“ na farní. Toto tradiční podání ale nemá oporu nikde v literatuře, a tak jsme začali pátrat, jak to ve skutečnosti vlastně bylo.
Tomu, že křtinské poutě mohly mít mnohem starší tradici, než je uváděno, nasvědčuje zajímavá informace obsažená v knize Hulín, město na křižovatkách (2014). Zde se píše, že socha hulínské Madony, která stávala ve venkovním výklenku zdejšího kostela a je datována kolem roku 1600, má překvapivě podobný obličej jako socha Panny Marie ve Křtinách (!). Dalším nepřímým dokladem byla také iniciativa olomouckého biskupa kardinála Františka z Ditrichštejna (1570 – 1636), jenž byl velkým propagátorem poutního místa Křtiny a osobně tam dokonce vedl velkou diecézní pouť v roce 1621. Doloženy jsou z té doby skupiny poutníků z Kroměříže a okolí, a tak lze předpokládat, že už tehdy do Křtin směřovali i hulínští farníci.
Výše uvedené jsou ale jen náznaky, bez přímých písemných dokladů. Abychom tedy zjistili, z které doby pochází skutečně první zmínka o poutnících z Hulína ve Křtinách, kontaktovali jsme paní dr. Marii Plevovou, ředitelku Diecézního archivu Biskupství brněnského, který mj. uchovává historické písemnosti ke křtinskému poutnímu kostelu. A od paní ředitelky přišlo toto vyjádření: „První spolehlivý záznam o poutnících z Hulína jsem nalezla už k roku 1712. Uvádí se, že tam bylo „processio hulinensis sine parocho“ (tedy procesí z Hulína bez faráře). Obdobné zápisy se objevují i v dalších letech (a to i pro Břest a vůbec celou oblast Hané). Hulín se neuvádí úplně každoročně, ve 40. letech 18. století ho už nenacházím. Klonila bych se tedy k názoru, že pokud josefinské reformy a zrušení Hostýna způsobily v nasměrování poutí nějaký obrat, pak se nemuselo nutně jednat o zavedení úplně nové zvyklosti, ale spíš o obnovení starší tradice.“
Až na základě tohoto nedávného objevu se tedy podařilo přesvědčivě doložit, že Hulíňané putovali do Křtin už mnohem dříve, než se pů-vodně přepokládalo, a my jsme si tak v letošním roce mohli připomenout malé kulaté výročí 310 let od první písemné zmínky o hulínských poutnících ve Křtinách. A jsme rádi, že jsme i letos mohli na tuto tradici opět navázat. Velké poděkování patří všem těm, kteří letošní pouť zařizovali, zejména panu faráři P. Jiřímu Kopřivovi a také Leoši Holubníčkovi za spoluorganizaci a zajištění autobusové dopravy pro poutníky.
Převzato z Hulíňanu
NĚMĚC, Vít. Letošní 310. výročí hulínských poutí do Křtin. Hulíňan: Zpravodaj radnice. Kroměříž: Prcek & spol, 2022, 2022(6), 21.